NAVRCHOLU.cz
Archa historických řemesel.: Podklady pro malbu

čtvrtek, 29. října 2009

Podklady pro malbu

Vyzkoušejte akrylové šepsy Chevas! 
(Recepty jsou umístěny níže)



Šeps akrylový Standard je poměrně tvrdý a savý, je použitelný na plátno, sololit, zeď a na další běžné podklady
Cena 190 Kč/1kg, balení 400g,1kg, 3kg, 5kg

Šeps akrylový Special je pružný a měkký, našepsované plátno lze srolovat, je středně savý.

Cena  210 Kč/kg, balení 400g,1kg, 3kg, 5kg


Šeps akrylový Mix je pružný a silně savý
Cena 210Kč/kg, balení 400g,1kg, 3kg, 5kg

Objednávky: zboží není zatím v e-shopu, objednávejte mailem na hrebickova@volny.cz

Máte někdo dobrý recept na akrylový tmel? Materiál koupíte u nás v e-shopu
(zinková, titanová, lithoponová běloba, křída šampaňská a boloňská, talek, akrylové disperze axilat)
Axilat 6492 není dosud v e-shopu, ale prodáváme jej za 150 Kč/L (včetně daně)
 


A tady se podívejte, jak se napíná plátno a jak se šepsem pracuje.
http://paintings.blog.cz, Mgr. Milan Smetana

A jak vypadá klínový rám (odborníci prominou)



   Sádrový podklad pro malbu[1]
Klih pro podklad na dřevěném panelu:
100 g králičího klihu na 1l vody


         Na plátně:
70 g králičího klihu na 1l vody.
Dřevěný panel se nejprve napustí klihem zředěným 1:10. Klih se zahřívá na vodní lázni a nesmí se uvařit. Impregnaci se doporučuje provést z obou stran, aby se deska nekroutila, a nechat proschnout 2-3 dny.

Gesso se pak připravuje následovně:
226 g (8 uncí) klihové vody se zahřeje
Připraví se směs
1 hm. d.u zinkové běloby se
2 hm. d.  sádry.
340 g (12 uncí) směsi
se velmi pomalu přidává do klihu za neustálého míchání, aby se netvořily žmolky. Míchat lze kovovou špachtlí nebo i štětcem tak, aby se masa promísila, ale aby nevznikly bubliny. Gesso se pak přecedí přes plátno nebo gázu.
Očištěnou špachtlí je pak třeba směs míchat, dokud nevychladne a nezačne houstnout. Před použitím je gesso třeba opět nahřát v lázni horké vody, ale musí se odstavit hned v tom okamžiku, kdy zřídne. Přehřeje-li se, budou se při natírání dělat bubliny.
Panel se natírá křížem a na štětec je třeba nabrat jen přiměřené množství gessa, aby se dobře roztíralo a štětec nevytvořil reliéf. Gesso je možno nanášet také látkovým tampónem. Před nanášením další vrstvy musí spodní vrstva proschnout, ne však úplně uschnout. Po nanesení 6-8 vrstev je třeba nechat panel několik dní vyschnout, nesmí však být vystaven slunci nebo sálajícímu topení, jinak gesso popraská.
Povrch se vyrovná kovovou škrabkou o délce 5-10 cm, jejíž rohy a ostří jsou zabroušeny brouskem. Povrch se škrábe křížem, dokud není docela vyrovnaný. Než se přistoupí k malbě, je třeba povrch natřít izolací, aby méně sál. Používá se k tomu řídký kopálový lak nebo bělený šelak, který se natře širokým štětcem.
Při aplikaci gessa se mohou vyskytnout tyto potíže: Drobné bublinky - gesso byl natíráno příliš horké, drobné praskliny - příliš silný klih, gesso vločkovatí - příliš slabý klih.


Povrch dřevěné desky očistíme skelným papírem a zbrázdíme jej ostrým kovovým hrotem kříženými rýhami. Poté desku po obou stranách přetřeme želatinovou vodou a necháme ji uschnout.
Nalepujeme plátno. Nejvhodnější je tenké, řídké zrnité plátno, několikrát již seprané. Husté­ho, silného druhu plátna nelze použít, neboť jeho póry se klihem uzavírají a vzduch, který po přiložení plátna k desce nemá kudy uniknout, pak zabraňuje, aby plátno těsně přilnulo. Plátno nejdříve namočíme v teplé klihové vodě:
150 g želatiny na 1 litru vody
a ještě za tepla je přiložíme k desce a dlaní přitlačíme
Druhý den nanášíme podkladové nátěry:
2 obj. d. boloňské nebo šampaňské,
1 obj. d.  želatinové vody 50 g na 1 l ředěné 1:20

Též:
3 obj. d. zinkové běloby
1 obj. d. šampaňské křídy
2 obj. d. želatinové vody 50 g na 1 l ředěné 1:20
Promíšením těchto součástí vzniká bílá barva, kterou po vychladnutí na­nášíme širokým, štětinovým štětcem. Po částečném zaschnutí (nikoliv po uschnuti úplném) nanášíme další nátěr ve směru kolmém k prvnímu, až vznikne 2 mm silná vrstva. Boloňská křída dává s klihovou vodou těstovitou nesourodou masu, kterou je nutno nejprve protlačit hustým sítem, aby nabyla vhodné konzistence a mohla se natírat štětcem. Podklad z boloňské křídy je velmi pružný a tak poddajný, že při technice polimentového zlacení lze na něm leštiti zlaté folie achátem. Podklady z obyčejné plavené nebo mleté křídy jsou mnohem těžší, hutnější, méně poddajné a také se nesnadněji brousí.
Po úplném proschnutí podkladu po několika dnech brousíme. Škrabka: proužek ocelového, asi 3 mm silného plechu velikosti 5 x 15 cm, jehož hrany jsou zbroušeny kolmo k ploše. Křídu seškrabujeme tak dlouho, až dosáhneme dokonale rovné plochy. Struktura takto zpracovaného povrchu je mírně zrnitá, takže dobře přijímá barvu. Jestliže se seškrabování nedaří, tj. nepovoluje-li křída pod škrabkou a podklad se na některých místech jen leští, znamená to, že je překlížen. V tom případě je třeba položit podklad znovu. Podklady, obsahující plavenou křídu, nejsou poddajné ani když poměr klihu a křídy je správný, a škrabkou je nezarovnáme. Brousíme je buď za sucha skelným papírem, nebo za mokra korkem: pod­klad zvlhčíme korkovým kotoučem průměru 4-8 cm, korek namáčíme v misce s vodou a krouživým pohybem, za mírného tlaku, podklad vyhlazujeme. Tento způsob broušení vyžaduje lehkou ruku a hlavně zkušenost. Po uschnutí podkladu se broušení už nemá opakovat, protože by hrozilo nebezpečí, že podklad novým vlhčením rozpraská.Je nutno vyvarovat se urychleného schnutí podkladových nátěrů u kamen nebo na slunci, sic popraská.

V 1 l vody se nechá nabobtnat a zahřátím rozplynout
50 g želatiny. Do roztoku se přidá
15 g glycerinu pro změkčení.
Natírá se širokým štětcem vychladlá, těsně před rosolovatěním. Po nanesení se malířským nožem vtlačuje do pórů. Po uschnutí klihového nátěru přibrousíme plátno skelným papírem, ale jen lehce, abychom neporušili vazné body tkaniny a nesnížili tak její pevnost.

1 obj. díl křídy,
3 obj. díly zinkové běloby,
2 obj. díly želatinové vody  (50 g želatiny na 1 l, zředěno 1:20)
pár kapek glycerinu
0.5-1 obj. díl polymerovaného lněného oleje, ve kterém je roztaveno
0.25 hm. d. damarové pryskyřice.
Možné přísady: benátský balzám, vaječný žloutek.

3 kg olověné běloby,
200 g polymerovaného lněného oleje, ve kterém se roztaví
6 g damary
10 g silice terpentýnové.
Dále ředíme podle potřeby buď terpentýnem nebo xylenem, který se rychle a beze zbytku odpařuje. První nátěr nanášíme dlouhým malířským nožem neb stěrkou za dosti silného tlaku, aby barva pronikla do všech pórů plátna. Přitom je důležité, aby plátno bylo dobře izolováno klihem, neboť jinak by do něho vsakoval olej. Tento první nátěr musí schnout 2 týdny. Druhý nátěr provádíme touže směsí štětcem tak, aby již plátno nebylo patrné. Do směsi je volen polymerovaný olej, který sice schne déle, než obyčejný olej, je však daleko trvanlivější, nekřehne a nežloutne. Těsně před započetím malby podklad přebrousíme.

Voda 400g a škrob 30g, uvaříme škrobový maz.
Glycerin 60g
Oxid zinečnatý 80g
Natírá se za tepla

·         Klihový podklad
Voda 150g a klih kožní 20g, připravíme klih
Glycerin 20g
Oxid zinečnatý 10g
Křída bologne 30g
Natírá se za tepla

·         Kaseinový podklad
Kasein 30g rozpustíme za tepla v 420g vody
Mouka hladká 30g
Necháme povařit a pak přidáme
Glycerin 50g
Oxid zinečnatý 6g

·         Podklad pod malbu olejem
Křída champagne  a oxid zinečnatý 100g
Lněná fermež 100 – 200g
Jemně utřeme na desce

·         Podklad pod malbu olejem dle Šetlíka
Oxid zinečnatý 100g utřeme se lněným olejem
Přidáme arabskou gumu, albumin a terpentýn dle potřeby. Utřeme.

·         Podklad pod malbu olejem dle Bohma
Voda 1000g
Sbírané mléko 500g
Albumin podkle potřeby
Želatina 5g
Pomalu zahříváme a za stálého míchání přidáváme
Benátský balzám 50g
Glycerin 40g
Fermež 150-200g
Do vroucí směsi přidáváme dobře utřenou křídu
Křída champgne a oxid zinečnatý 250g
Savost podkladu se řídí množstvím fermeže, bělost poměrem oxidu zinečnatého a křídy, případně olovnaté běloby.

·         Kombinovaný podkladový nátěr
1. vrstva:
1 obj. díl křídy,
1 obj. díl zinkové běloby,
1 obj. díl želatinové vody
(50 g želatiny na 1 l, zředěno 1:20)
do níž přidáme glycerin
Tuto barvu nanášíme až po zchladnutí, když začíná houstnout, dlouhým nožem nebo stěrkou tak, aby vnikla do všech pórů plátna a zaplnila je. Malíř­ský nůž se zde osvědčuje lépe nežli štětec. Pevně naň přitlačíme a zároveň jím s vrcholků vazných bodů plátna stíráme přebytečnou barvu. Nátěr musí být co nejtenčí. Plátno velmi rychle pohlcuje vodu a musíme proto postupo­vat hbitě a obratně, aby se na některých místech křída nenahromadila silněji než jinde. Při natírání podkládáme plátno destičkou plechu, aby se nevytlačily vnitřní okraje rámu a okraje příčky. Jakmile nátěr uschne, přebrousíme ho lehce skelným papírem a začneme nanášet další vrstvu, tentokráte olejové barvy:

2. vrstva:
100 g kremžské běloby v prášku,
10 g polymerovaného lněného oleje, ve kterém za horka rozpustíme
3 g damary a zředíme
10 g terpentýnu.
Podle potřeby ředíme tuto směs dále xylenem nebo terpentýnem. Tuto barvu nanášíme širokým štětcem rychlými a stejnoměrnými tahy v 1-3 vrstvách, aby tmavší struktura plátna byla úplně zakryta.Tento podklad dokonale pro­schne za dva měsíce. Je částečně savý, takže olejová barva na něm zasychá s matným povrchem. Chceme-li savost podkladu úplně odstranit už při jeho přípravě, musíme v barvě zvýšit obsah oleje i pryskyřice asi o čtvrtinu.

Izolace podkladu slouží ke snížení savosti podkladu. Nanáší se v celé ploše, nebo jen místy a je bezbarvá.
4 g želatiny na 1 litr vody
0.4-1.2 g kamence
Želatinový nátěr zmenší sice podstatně savost podkladu, neodstraní ji však úplně, takže podklad absorbuje malé množ­ství pojidla barev.  Pro olejomalbu je třeba podklad isolovat dokonaleji. Želatinovou vrstvu nemůžeme zesílit ještě dalším nátěrem, neboť by tím mohla malba za čas od­prýskat.

Pryskyřice a oleje se mohou nanášet v silnější vrstvě bez obav, že odprýskají.
10 hm. dílů damarové pryskyřice,
3 hm. díly polymerovaného lněného oleje
25 hm. dílů silice terpentýnové.
Povrch podkladu přetřeme tímto lakem a jakmile se vsákne, setřeme pře­bytečný lak hadříkem.. Po uschnuti se podklad nesmí lesknout, naopak musí být matný. Nutno zachovat nepatrnou savost podkladu, nutnou k tomu, aby malba dostatečně přilnula.

Křídový podklad můžeme izolovat též lihovým lakem z bílého šelaku.
10 g šelaku
30 g lihu
1.2 g ricinového oleje
Tento nátěr uschne téměř okamžitě, má však určitý nedostatek spočívající v tom, že může poněkud porušit soudržnost malby s podkladem. I když není toto nebezpečí u olejomalby příliš veliké, přece se musíme vyvarovat zejména koncentrovaných roztoků šelaku v lihu v poměru

Kasein je látka mnohem křehčí než želatina a může proto sloužit jako isolace podkladových nátěrů pouze na deskách.
1 l vody,
40 g kaseinu,
2 g glycerinu

Funkcí imprimitury je zabarvit podklad na některých místech nebo v celé ploše malby a tato vrstva hraje roli v celkovém barevném působení průhledné a poloprůhledné malby. Klihová imprimitura se pojí klihovou vodou:
40 g želatiny na 1 litr vody s přídavkem
0.4-1.2 g kamence (síran hlinito-draselný, hlinito-anonný, hlinitý).
Kamenec způsobuje, že je imprimitura po zaschnutí nerozpustná.
Olejopryskyřičná imprimitura se po nanesení stírá, případně zatlačuje dlaní do podkladu. Jako pojivo se používá
10 dílů damarové pryskyřice
3 díly polymerovaného lněného oleje
25 dílů silice terpentýnové.


[1] Albus A.: The Art of Arts, Rediscovering Painting, The University of California Press, 2001.
[2] Doerner. M., The Materials of the Artist and Their Use in Painting: With Notes on the Techniques of the Old Masters, Harcourt; Revised edition (1984)
[3] Slánský B., Malířský materiál, SNKLHU Praha 1951

1 komentářů:

Kokolia řekl(a)...

Na plátno nedoporučuju

Na plátno nedoporučuju šeps založený na klihu (želatině).
Sice plátno pěkně vypne, ale právě vypnutí ukazuje na hrozbu klihu: velké povrchové pnutí, vázané navíc s citlivostí na změny vlhkosti.

Místo toho doporučuju používat akryl – nejen akrylovej šeps, ale pod něj nejdřív ještě nátěr naředěnou disperzí.

Disperze obvykle 1:1 s vodou, ale záleží na obsahu pryskyřice v disperzi a trochu i na plátně.

Šeps dělám z disperze a talku (aneb klouzku, mastku). Křída vytvoří na povrchu moc velký šmirgl. Ostatní hmoty jsem nezkoušel.

Zpravidla z talku umíchám hustou masu, kterou mixuju s disperzí. Poměr taky je dobré vyzkoušet, může to být třeba 1:1. Musíme najít míru, nechceme ani zcela nesavý, to by se barva náležitě nespojila, ani příliš savý, což by vycuclo z barvy olej, učinilo ji choulostivou a omastilo šeps.

Natírám (pomáhá mi s tím často Eva, takže ve skutečnosti natírá ona…) několikrát, někdy je potřeba uschlou vrstvu s vylezlými uzlíky přebrousit.
Někdy dělám následující nátěry trochu míň pojené, může se též objevit potřeba aplikovat jako nejvrchnější vrstvičku opět čistou disperzi.

Jako disperzi používám Axilat, dříve se jmenoval Sokrat, jsou různé typy, teď si vybavuju jen číslo 2431.
Barbara Hřebíčková na http://www.sandragon.cz/ uvádí Sokrat 6492, možná s ním má dobré zkušenosti.
Ta by ho asi taky uměla dodat, sám to beru od jedné firmy v Brně (název teď nevím) po 50 kg. Mají i ten talek, asi 7 typů.
Technické listy disperzí najdete na http://www.chemap.cz