Barvy na kůži

 Sam/a sobě módní návrhářem/kou.
Udělejte si barevně sladěné módní doplňky! Starší boty je možné dobarvit barvou na semiš nebo pomalovat vzory pomocí barvy na kůži. Ctitelé alternativních směrů odívání, ať keltové, indiáni nebo milovníci fantasy a středověku si pomocí těchto barev a barviv na textil mohou vyrobit originální převlek. Můžete zkusit také barvení přírodními barvivy (recept na konci článku).


Barvy na kůži Chevas.

Akrylové barvy vybarvené syntetickými pigmenty, výběr světlostálých odstínů. Barvy lze nanášet štětcem nebo stříkat. Slouží k dekorativní malbě, dobře drží, nepraskají a udržují kůži pružnou.

Podívejte se, co se dá s barvami na kůži dělat

Barvy na semiš Chevas 
Barvy na semš a kůži ChevaBarva na kůži, k dispozici je vícero odstínů. Prodáváme v lahvičkách s rozprašovačem   60 Kč/110 ml

Barva funguje jako mořidlo - rychle vsakuje, čím více vrstev natřete, tím bude kůže tmavší. Barvu doporučujeme po nanesení rychle rozetřít kupříkladu štětcem, hadříkem či houbičkou, výborně kryje a dobře drží. V případě potřeby lze nechat namíchat i jiné odstíny.

Přírodní barvení kůže a pár historických receptpů

Barevnost kůží byla dána předevších způsobem činění a přes tuto barvu je bylo možno tónovat dalšími barvivy. Zatímco třísločiněné usně mají rezavě hnědou barvu od taninu a sumachu, kůže kamencové jsou bílé a barví se s větším úspěchem. K černění kůží se používal v podstatě duběnkový inkoust čili libovolná tříslovina s železnými okujemi (všimněte si někdy fialovo černé barvy dubového listí pod obyčejným plotovým pletivem). Podobnou barvu poskytoval sléz.

 Obr. Katechu

Na červeno se kůže barvily brazilem, fialově až modře kampeškou, žlutě dřišťálovou kůrou, nebo plody řešetláku. Zelená barva se připravovala z nezralých plodů řešetláku nebo jiných šťav, například z petržele, zelí a dalších.Odstíny mezi modrou, fialovou a červenou poskytoval orchil, extrakt z lišejníků rostoucích na skalách severní Evropy. Je to v podstatě lakmus, jehož barva je závislá na kyselosti         prostředí. Orchilem barvené látky měly tendenci měnit barvu a dalo se na ně například kreslit octem (červená kresba) nebo rozpuštěnou krystalickou sodou (modrá kresba). Orchil byl velmi rozšířený a fialová byla ve středověku běžnou barvou. Barevný přehled všch dostupných barviv najdete v článku o přírodních barvivech na textil.

obr. Sumach

Kordovánské kůže na zeleno a modro barviti

(Piemontese, Secretis, 1557)

Vezmi kordovánskou kůži, vyhlaď ji mořskou pěnou, pomaž ji dřevěným olejem, potom když dobře vypraná jest, vezmi 2 neb 4 loty gallesu ztlučeného, nechej ho hodinu v teplé vodě, potom to proceď skrze šat, vlož ten kordovant do toho, nechej ho v tom hodinu a tři ji dobře rukama. Potom vezmi zase ven, vytlač nebo vyždímej ji dobře a roztáhni ji. Když to vykonáno jest, vezmi Kreutzberen v měsíci červenci nachystané, když jsou ještě zelené, usuš a stluč je a nalij na to vřelé vody a když to vystydlo, nalij to spolu s těmi jahodami na ty kůže a tři je dobře holou rukou. Potom vmíchej mezi to též kozích lejn tlučených aneb na popel spálených. Tři ty kůže opět tím, potom je obmej, oštrýchuj vodu hřbetem nože a roztáhni ji. Když se to všecko stane, vezmi ernigl dobře zralé, vař je chvíli celé v allaunové vodě a když zase vystydnou, tři ty kůže opět dobře tím, dej také do toho kozích lejn tlučených, jakž nahoře o tom. Potom myj je a štrejchuj tu vodu nožem zase z toho, potom, když zase zelenou vodou, penzlem poštrýchovány budou, nechej jich uschnout, tehdy jsou velmi pěkné. Jestliže je pak temné míti chceš, vmíchej do toho ztlučeného indychu. Také máš věděti, když ten spálený kozího lejna prach do toho mícháš, tedy má voda teplá býti

Tři kůže šupinami od černých vinných hroznů tak dlouho, až by dobře brunátné byly, potom potrus na to tlučeného indychu, tři jej dobře po nich, vyper a nechej je zase uschnouti, potom vyhlaď. Můžeš též dobře ten indych s červeným vínem temperovati a tím ty vyprané kůže barviti, tehdy budou pěkné, modré.

Jinak též vezmi chebdí nebo bzynky, vař je v allaunové vodě, tou vodou štrejchuj a potahuj kůži, potom když by uschly, obmej je vodou a poštrýchuj jich zase tou barvou jako prve a nechej jich uschnouti.

Kůže na černo barvení

(Mathioli)

Kteříž kůže barví, k černidlu užívají volšových kor. Takové kůry a staré železo ševci kladou do vody, po některém dni bude černá jako inkoust. Někteří užívají kuliček aneb šišek volšových do inkoustu místo gallesu.

Jak barvit na červeno bílé kosti

(Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 51)

Rozpusť salmiak v čisté vodě, vlož kosti a nechej je v té vodě dva dny. Pak přidej něco třísek brazilového dřeva a trochu louhu. To vše nechej stát další dva dny. Pak kosti vyjmi a budou-li příliš červené, nalož je ještě do vody se salmiakem. Nejsou-li červené dost, dej je znovu do čerstvě připravené vody s brazilovým dřevem a třísek tam dej víc než prve. Kosti nechej louhovat ještě nějaký čas a pak budou dostatečně červené.

Jak barvit na černo rohovinu a zvířecí kosti

Vezmi 2 pinty čisté vody, 3 unce rtuti a 2 unce nehašeného vápna. Krátce to povař, odstav a do vlažné směsi ponoř kosti. Ty pak budou pěkně černé.

Jak štětiny svinské barviti

(Piemontese, Secretis, 1557)

Vezmi svinské štětiny, vyper je dobře, vlož je do alaunové vody tak dlouho, až by trochu žluté byly, potom vezmi ztlučeného rota, rubia tinctorium nazvaného, pokudž dosti jest, vlož ji do octa a pověs kotel s vodou nad oheň a dej též do něho neb mezi to ten svrchu řečený rot spolu s tím octem a když počne svírati, přidej štětiny a nechej jich trochu se povařiti v tom, potom je vezmi pryč od ohně a když to vystydne, vezmi z toho ty štětiny, tehdy jsou pěkné obarvené.

Když štětiny prve vyprané dobře v alaunové vodě vařené jsou, tedy barvi je šafránem, jestli je chceš žluté míti, nebo saftem bezových jahůdek aneb chebdiových aneb z modrého kosatce kvítí saftem, jestli je modré míti chceš, nebo grunšpátem, jestli je zelené míti chceš. A když bys barvu jakoukoli do toho dal, můžeš různé míti, jakž se líbí.

Kostí barvení

(Piemontese, Secretis, 1557)

Poněvadž všelijaké bílé kosti, zvláště jelení, mohou obarvené býti, tedy můžeš vzít, které se ti líbí, a ty prve zformovati a z nich udělati, co chceš, potom na tento způsob barviti: Vař nejprve ty kosti v alaunové vodě dobrou chvíli, potom vezmi je zase ven a nechej jich oschnouti. Potom vezmi Krunšpát, kozí mléko, každého pokud dosti jest. Dej to do měděné nádoby, vlož do toho ty kosti a zakopej tu nádobu neb hrnec do hnoje 14 dní dlouho. Potom vezmi jej zas ven, tedyť jsou velice pěkné. Můžeš též dobře místo kozího mléka moče vzít. Jestliže pak kosti červené míti chceš, vezmi cinobře aneb pryzilových třísek anebo lacca, ale dej ji do dřevěné neb sklené nádoby a ne měděné.

Jinak též kosti se barví: Nejprve a především vař kosti v alaunovie vodě, jakž svrchu učiněno, potom vezmi vápennou vodu, vmíchej do ní přížily anebo cinobře anebo modré neb nějaké jiné barvy, vařiž v ní dobře ty kosti, tehdy budou obarvené dle tvé libosti.

Všelijaké kosti také na zeleno barviti: Vezmi veliký kus nehašeného vápna, polož jej do vody na celý den. Na druhý den míchej, neb zamíchej o poledni a večer. Potom sceď to a schovej, potom vezmi kosti, které chceš na zeleno barvit, vař je v allaunovie vodě dobře a kdyby uvařené byly, vezmi je ven zas, usuš je a ostruž je dobře zevnitř, polož je do té svrchu řečené vody vápenné, přimíchej do toho grunšpátu, pokud dosti jest, a vař to všecko opět dobře spolu. Naposledy vezmi ty kosti zas ven, usuš je a dělej z nich, co chceš. Jestliže vápenné vody míti nemůžeš, vezmi místo ní moč, je stejně tak dobrá.

Všelijaké kosti nebo slonové kosti zelené k smaragdu podobné barviti, jiným způsobem. Vezmi aqua fortis nazvanou, vlož do ní měď nebo mosaz, tak dlouho, až by od té vody sežrána byla, potom vezmi ty kosti, prve podle tvé libosti zformované, vlož je do té svrchu dotčené aqua fortis a nechej jich v ní přes noc. Tehdy budou pěkné zelené, rovněž jako smaragd. A jestliže místo mědi nebo mosazi stříbro vezmeš, budou pěknější.

Černobílý skvrnitý povrch na slonové kosti

(DeMayerne, 17. stol.)

Slonovou kost postříkej pomocí kropítka rozžhaveným voskem. Když zchladne, napusť ji silnou žlučovou vodou, ponoř ji a rychle opět vytáhni. Potom vhoď svůj kus do pořádné černé barvící lázně a nechej jej tak dlouho, kolik třeba. Vyjmi, umyj, usuš, odstraň vosk a vyhlaď. Věz, že toto umění mi sdělil Joseph Petitot, který je získal od jednoho londýnského obráběče dřeva.

Žluť na kůži a pergamen

(DeMayerne, 17. stol.)

Vezmi moč opilce který pil víno, dej ji do cínové nebo měděné nádoby, postav na oheň a nechej čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Měj připraven vybraný šafrán, který jsi sušil na ohni a rozetři jej co nejjemněji. Když moč dostatečně povřela, přidej tento šafrán a nechej mírně vzkypět, tím je roztok připraven k použití. Za horka barva proniká lépe, nesmí se proto nechat vychladnout. Natírá se jen k tomuto účelu oddělenou měkkou houbou - nátěr je takto pravidelnější než prováděný štětcem.

Barva se nanáší z rubu i z líce pergamenu a velínu. Kůže se natírá jen z lícové strany a pro docílení lesku se po vyschnutí přetírá obyčejným bílkovým lakem. V tomto případě není nutné protažení kůže kamencovou vodou, jak se činí před nátěry jinými barvami. Je-li šafrán dobrý a jemně rozetřený, rozpustí se dokonale a ponechává jen nepatrné množství zbytku.

Černá teletina nebo ovčí kůže

(DeMayerne, 17. stol.)

Koželužská čerň se nanáší na kůži před zpracováním kartáčem nebo hadrem dvěma nátěry. Ihned se zpracovává, a když vyschne, přetírá se inkoustem. Před potažením knihy se přidává trocha olivového oleje roztírá se prstem a poté se dobře vypíná. Tato čerň je velmi krásná.

Staré železo nebo plátky železa v libovolném množství se vloží do nádoby a zalijí silným pivem, ač i slabší pivo může postačit. Nechej stále temperované vždy zalité, a když budeš potřebovat, natři tuto tekutinu třikrát až čtyřikrát štětinovým štětcem na porézní stranu kůže. Je-li tato tekutina dobrá, stačí i dvojí nátěr. Kůže získá barvu myší, její tmavost lze zesílit přetřením inkoustem.

Antimon nanesený na ořízku, připravený stejně jako rumělka či modř v modré separační vodě a křídě a poté vyleštěný, dává krásnou barvu olova. Podobně i cín. Auripigment na ořízce odpuzuje moly požírající knihy. Zeleň připravená z indiga a auripigmentu je rovněž proti molům.

Když je mixtura čerstvá, přidej pro rychlé zčernání trochu měděného vitriolu. Tato tekutina proniká okamžitě, kůže ji hned vsakuje.

Vypalovaná sazová čerň se nehodí, používá se pouze s holandským nebo rybím klihem. Pařížská čerň je lepší než zmíněná flanderská. Hedvábná čerň, t.j. co zbude po barvení hedvábí, se výborně hodí k černění kůže a pro vazače knih. Slonová čerň má velmi malou kryvost, mělo by se vyzkoušet i její použití pro tyto účely.

Rumělka je dobrá na ořízku, též vzdoruje molům, poněvadž sestává ze rtuti.